strava po porodu

Strava po porodu

Jak se stravovat po porodu

S obdobím po porodu souvisí velké množství nejrůznějších změn ať tělesných, psychických, sociálních. Je proto důležité pečovat o zdraví sebe i vašeho dítěte. Třeba začít zevnitř, čili od stravy.   Strava po porodu, kterou konzumujete, je důležitá zejména z důvodu kojení. Je třeba, aby mateřské mléko bylo co nejkvalitnější a obsahovalo ty nejlepší živiny, čímž přispělo k co nejzdravějšího vývoje dítěte. Strava by měla splňovat veškeré výživové hodnoty pro kvalitní mateřské mléko a zároveň by měla podporovat i jeho množství a tvorbu.  

Bezprostředně po porodu je důležité, aby vaše strava byla lehce stravitelná . Podle lékařů a odborníků na výživu mají čerstvé maminky často problém se zácpou a s nadýmáním. Proto se doporučuje v prvních dnech po porodu kašovitá strava. Pokud netrpíte žádnými problémy, po pár dnech můžete přejít na potravinově pestřejší stravu.

Obsah článku

  1. Zdravější strava
  2. Pitný režim
  3. Ideální strava
  4. Alkohol a kofein

Energetický příjem kojící matky

Většina maminek po porodu ztratí během prvního pololetí přibližně 2 až 6 kilogramů. Nicméně jsou dva extrémy ve stravování se žen po porodu. Některé čerstvé matky ve snaze co nejdříve získat postavu, jakou měly před těhotenstvím přistoupí k drastické redukční dietě . Drastická dieta však způsobí rychlé odbourávání zásob tělesného tuku, ze kterého se mohou uvolňovat toxické látky, a tím se může přirozeně zvýšit i jejich uvolnění do mateřského mléka.

Druhým extrémem je nadměrné přejídání a tím i nadměrný přísun kalorií. Není pravda, že přejídáním se zlepší kvalita mateřského mléka. Může zde jít o naučené stravování ještě z těhotenství či tzv. návalové jedení.

Tvorba mateřského mléka znamená pro organismus matky zvýšenou zátěž a zvýšený výdej energie, živin, minerálů, vitamínů a stopových prvků. Proto musí být její strava v období kojení bohatší a vydatnější. Energetický příjem kojící ženy by neměl klesnout pod 2 000 kcal za den .

Příjem bílkovin během kojení se má zvýšit asi o 15 g na den. Dospělá žena potřebuje přibližně 50 g bílkovin, kojící tedy 65 g. Tuky jsou největším zdrojem energie, až v 30%. Jídelníček kojící ženy má obsahovat rybí tuk a rostlinný olej , např. olivový nebo řepkový, a to dvě polévkové lžíce denně.

Obsah minerálních látek: vápník, fosfor, hořčík, sodík a draslík , je v mateřském mléce víceméně stabilní, není tak významně ovlivněn stravou matky. No jinak je to s železem, selenem a jódem, jejichž nedostatek v stravě matky se může projevit v jejich snížené hladině v mateřském mléce.

 Nejíst za dva, ale dvojnásobně zdravější!

strava po porodu

Během těhotenství se říká, že máte jíst za dva , což je vlastně i doslovná pravda. Avšak tato často omílaná pravda by měla krátce po porodu trošku změnit. Není třeba jíst za dva, ale dvakrát zdravější . Přejídání neovlivní množství ani kvalitu mléka, pouze pokud váhu matky, když ke těhotenským kilogramům přibudou ještě další. Před kvantitou jídel je lepší tedy raději upřednostnit kvalitu a dbát na správný výběr potravin. Do jisté míry se mohou zohlednit i vlastní chutě. Chutěmi tělo jasně naznačí, co mu chybí, jakou látku právě potřebuje.

 Pitný režim je důležitý

Nedostatek tekutin nebo dokonce dehydratace působí velmi nepříznivě při kojení, protože tím můžete způsobit sníženou tvorbu mléka. Nicméně neplatí zde rovnice, že čím nalevo mléka vypijete, tím ho i více vyprodukujete. Protože kojení dítěte může trvat i tři čtvrtě hodiny, je vhodné pokud máte po ruce láhev či sklenici vody. Úplně ideální je, pokud pijete spolu s dítětem.

Tekutiny třeba přijímat pravidelně v menších množstvích , přičemž polovinu celkového množství je třeba vypít dopoledne. Nicméně přehnané „nalévání se“ také nemá smysl. Nejlepší možnost a také nejpřirozenější je napít se vždy, když pocítíte žízeň. K tekutinám kromě minerálek (zejména nesycených), kojenecké vody patří i mléko, polévky. Také se můžete osvěžit neslazenými ovocnými čaji, šťávami z čerstvého ovoce a zeleniny. Nedoporučují se nápoje s kofeinem, chininem a příliš černého čaje. Správný je příjem tekutin by měl být přibližně 2 – 3 l denně, v horkém počasí i více.

 Jak by tedy měla ideálně vypadat strava po porodu?

První zásadou kojící ženy je, že strava po porodu má být sice pestrá, ale vyvážená . Máme na mysli zastoupení všech základních skupin potravin ve formě potravinové pyramidy:

  • základnu tvoří obiloviny a brambory: jedné porci odpovídá 1 krajíček chleba (60 g) nebo 1 rohlík či 2 kopečky rýže či 250 g těstovin. Z této skupiny má maminka sníst denně 3 – 6 porcí
  • zelenina a ovoce : jedna porce představuje 1 hrnek syrové listové zeleniny nebo 1 rajče nebo 1 paprika nebo 1 mrkev nebo půl hrnku nastrouhané či uvařené zeleniny, nebo 1 středně velké jablko nebo 1 banán nebo 1 sklenice ovocné šťávy (200 ml). Z této skupiny má maminka sníst nejméně 5 porcí denně.
  • některé miminka, ať už trpící více na větry nebo s citlivou pokožkou, mají problémy, pokud maminka pije ovocné šťávy a džusy. Berouce ohled na možnou senzibilizaci dítěte a později i rozvoj alergie je v této skupině nejvíce doporučených omezení během kojení.
  • mléko a mléčné výrobky: jednu porci představuje 1 sklenice (200 ml) mléka nebo 1 jogurt nebo 1 kousek (50 g) nízkotučného sýra. Z této skupiny má maminka denně zkonzumovat 3 – 4 porce.
  • maso, drůbež, ryby a vejce: 1 porci představuje 100 – 200 g kuřete bez kůže nebo 100 – 200 g naší sladkovodní ryby nebo půl vajíčka. Z této skupiny má kojící maminka sníst denně 2 porce. Vajíčka pro riziko salmonelózy doporučujeme raději uvařit natvrdo.
  • Hrot pyramidy tvoří potraviny, kterým je třeba spíše vyhýbat : živočišné tuky, cukry, sůl apod.

Existují „zakázané potraviny“, strava po porodu, kterým je třeba se vyvarovat?

Na to, které potraviny vám spíše škodí než pomáhají, by měla přijít každá žena sama . Individuálně podle reakce a problémů její děťátka . Některé děti reagují plynatostí, kojeneckými kolikami, řidší stolicí nebo výsypem či vyrážkou na určitou potravinu, kterou maminka zkonzumovala.

Nadýmavý účinek mohou mít zejména některé druhy zeleniny:  česnek, cibule, zelí, špenát, pažitka, petržel, brokolice, hrách, fazole, kedluben, ředkvička. Z koření je to tymián, pepř a z ovoce jablka, zejména ty neoloupané. 

Kojení a alergie

Víme, že několik potravinové alergeny z matčiny stravy mohou přejít do jejího mléka. U dědičně predisponovaného děťátka (rodiče s alergií) může i kontakt s minimálním množstvím potravinových alergenů vést k senzibilizaci (vytvoření chorobné přecitlivělosti) dětského imunitního systému.

Proto je vhodné, aby se maminka v období kojení vyhýbala nejznámějším potravinovým alergenům. K hlavním potravinovým alergenům patří: mořské ryby, krabi, oříšky, arašídy, kakao, čokoláda, exotické ovoce (citrusy, kiwi) , sója.

Alkohol a kofein během kojení?

Na závěr bych přidala informaci, že přesto, že alkohol má uklidňující účinky, vystresovaným maminkám doporučujeme raději jiné relaxační techniky (příjemná hudba, aromatická koupel, jóga, autogenní trénink). Alkohol brání uvolňování mléka, mění zápach mléka a dítě méně pije. Také ohrožuje zdravý duševní a pohybový vývoj dítěte.

Kofein patří k psychoaktivním látkám, které mají povzbudivý účinek na centrální nervový systém. Káva, čaj, kola jsou sice oblíbené, ale za větší přísun v mateřském mléce do něhož snadno procházejí může děťátko negativně odměnit nespavostí, podrážděností či vytrvalým křikem. Maminka by měla vypít maximálně 1 až 2 kofeinové nápoje za den (i to třeba individuálně sledovat reakci děťátka).

5/5 - (1 vote)

Leave a Reply