Chůze

Chůze

Hubnutí každodenní rutinní činností – chůze

Mezi naše každonené rutinní činnosti patří určitě chůze, protože je to činnost nám vrozená a přirozená. Jako sportovní disciplína je však také v poslední době stále více popularizovaný. Oblíbená je hlavně přes svou menší fyzické náročnosti, kdy můžete debatovat se známým a zároveň i sportovat a spalovat kalorie. Na Slovensku byla populárnější zejména po olympijských hrách v Rio de Janeiro, kdy náš reprezentant Matej Tóth vybojoval pro Slovensko zlatou medaili. Samozřejmě, že není taková učinná jako například běh, ale není ani zatracení hodná a proto se jí trochu povenujeme.

Historie chůze jako sportovní disciplíny

Jelikož je chůze jako jsem napsal činnost člověku přirozená, její historie se píše už při vzniku prvního člověka. Jako sportovní disciplína je však celkem ostřílený veterán co se věku týče, protože byla klasifikována již na olympijských hrách v roce 1904, avšak pouze jako součást víceboje, ne jako zvláštní disciplína.
V rychlé chůzi se poprvé soutěžilo na dálku 50km a to konkrétně v roce 1932, kdy se odehrály první závod tohoto typu na olympijských hrách v americkém Los Angeles. Od té doby byla rychlá chůze párkrát vyřazena spomdzi disciplín, stálou se však stala od roku 1956, kdy se konala olympiáda v Melbourne.

Praktizování není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát

Od běžné chůze se liší především napřaženou oporovou nohou, pánev se vysouvá na stranu oporovej nohy, hlava a trup zachovávají vertikální polohu, paže pracují jako při běhu na delší vzdálenosti. Závodníci dosahují průměrnou délku kroků 105 – 130 cm a frekvenci 180 – 200 kroků za minutu.
V pravidlech atletická asociace je rychlá chůze definována jako:

“Závodní chůze je přemísťování kroky, při kterém se udržuje stálý kontakt s podložkou (viditelný bez použití videotechniky) (položky, 2000). Oporová noha musí být bezpodmínečně napnutá (t. J. Nepokrčená v koleně) od okamžiku prvního kontaktu se zemí až do okamžiku, kdy je ve svislé poloze (Moc, 2002) “.
Málo lidí ví rozeznat, kdy stále prektizuje rychlou chůzi a kdy už běhá. Definice rozdílu mezi těmito dvěma aktivitami je vcelku složitá a my si ji tedy zjednodušíme. Při běhu je přesun těžiště jednovrcholový a při chůzi dvouvrcholový, což je nejpodstatnější rozdíl mezi během a chůzí (kromě nataženého kolena od dokroku až do vertikální fáze).

Stačí běžecké tenisky

Na praktikování rychlému chůze nebudete potřebovat žádné speciální vybavení, stačí kvalitní běžecké tenisky. V letních obdobích, kdy je příliš teplo a svítí slunce je velmi vhodné nosit pokrývku hlavy, mít u sebe láhev vody a také sluneční brýle, které nám mohou pomoci při výhledu vpřed.
Z ekonomického hlediska je tedy chůze sportovní disciplína, která nás vůbec nevyjde draho a osoch může být i tak vcelku velký.

I chozením se dá hubnout

Je těžko specifikovat, kolik spálíte, protože pro každého znamená pojem rychlá chůze něco jiného. My si tedy specifikujeme číselné hodnoty pro dvě rozdílné rychlosti chůze v kilometrech za hodinu:

  • 3,2 km / h – toto je rychlost poměrně zvládnutelná i pro začátečníka. Pokud budete tedy jednu hodinu kráčet rychlostí 3,2 km / h spálíte v závislosti na vaší hmotnosti zhruba 230-250 kalorií, což není špatné.
  • 6,4 km / h – pokud už jste pokročilý chodec, zvládnete to i takovou rychlostí. V tomto případě není hodnota dvojnásobná, i když rychlost ano, ale je to poměrně orientační číslo – 400-400 kalorií za hodinu, což je více než slušná hodnota.

Chůze jako příprava na běh

Už při nordic walkingu, což je vlastně ekvivalent rychlé chůze jsme zmínili, že může sloužit jako jakási příprava na běh. Pokud tedy ještě nejsme v kondici hodné běhání, je vhodné začít s chůzí, což je o něco mírnější aktivita na kondičku. To však neznamená, že žádnou nemůžete nabýt – právě naopak. Jako bonus, k tomu že nabudete kondici, se kterou můžete začít běhat ještě těmito pobyty na čerstvém vzduchu získáte pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, centrální nervovou soustavu a také na psychickou stránku, protože je prokázáno že pobyt na čerstvém vzduchu snižuje hladinu stresu.

Nevidím důvod proč to nezkusit

Sportovních disciplín, se kterými se nám může podařit zhubnout je opravdu hodně. Od běhání, přes plavání až po fotbal. První a třetí jmenovaný mají společnou jednu aktivitu a tou je chůze. Té se dá tedy věnovat i jako zvláštní sportovní disciplíně, při které si můžeme vybudovat slušnou kondici, nebo i základ pro začátek s aktivním běháním. Dále můžeme stále čerpat benefity outdoorových sportů a to zejména pozitivní vliv na kardiovaskulŕny systém, prevence proti různým nemocem a anti-stresové účinky. Co se ekonomické stránky týká, je chůze z kategorie sportů, které nevyprázdní naši peněženku tak, že v ní zůstane jen průvan. Stačí totiž kvalitní tenisky, případně cyklistická láhev, kterou s sebou můžeme nosit během horkých letních dnů, protože je zbytečné riskovat dehydrataci a následné kolaps. V konečném důsledku tedy nevidím proč by rychlá chůze nestála minimálně za vyzkoušení.

Leave a Reply